How to new year ,so throughout the year

12. prosince 2014 v 13:01 | Eleanor |  jednorázovky od vás
Název:
Pár: Sitels/ Lydia
Seriál: Teen Wolf
Téma: Nový rok
Jednorázovka do soutěže od Eleanor







Z pokoje se po celém domě rozléhala vánoční hudba, z které div, že se skleničky neroztříštily na kousíčky. Dívka s jahodově blonďatými vlasy nepřítomně vysedavála u kuchyňského stolu, obklopená několika skleničkami a pár lahví krvavě červeného vína.
Sotva dopila jednu skleničku, dolila jí a pokračovala v mlčenlivém poslouchání vánoční hudby a nasávání vánoční, příjemné atmosféry. A nebo, že by to nebylo tak příjemné?
Hlavu jí začínala bolet od té hlasité hudby, která se ji nepravidelně do toho motala, díky zrádnému vínu. Byla sama... sama v tak velkém domě, sama na Nový rok.
Zatímco dívka pokračovala v utápění se ve svém "zadostiučenění", venku před domem stála miniaturní postava s obrovským dárkem v ruce. Už tam nějakou dobrou chvíly postávala, neustále zvonejíc na zvonek, ale bez odezvy.
Chlapec s hnědými vlasy vyčesanými nahoru ale neztrácel naději, položil dárek opatrně na schůdek a začal stůj co stůj bušit na dřevěné pevné dveře.
Dívka v domě si toho zprva nevšímala, sotva dokázala rozeznat kravál zvenčí a dunění hudby z domu. Když se ale ohlédla z okna, u kterého seděla a spatřila tam známou tvář, s lahví vína v ruce, vstala a zamířila ke dveřím otevřít.
"Uff, konečně. Myslel jsem, že tu budu stát už do rána," vykoktal ze sebe trochu udýchaně Stiles a vzal si do rukou zabalený dárek. Lydia před nim zůstala jen vyjeveně stát.
Když ji Stiles věnoval milý úsměv, couvla stranou, aby mohl vejít dovnitř.
"Přece sis nemyslela, že tu budeš takhle sama," prohodil, teď už normálním hlasem Stiles a podával Lydii dárek.
"Co to je?" vysoukala ze sebe letmo a snažila se pokrýt radost. Nečekala, že by za ní někdo teď přišel. Že by přišel Stiles. Normálně by před ním stála s kamenným výrazem, ale tentokrát i ona se tvářila mile.
"No jen to rozbal," řekl se šibalským výrazem na tváři. Dívka tedy pohotově začala rozbalovat. Něžně odhodnila stuhu stranou a potom pomocí nůžek otevřela zalepené dvířka od krabice. Do ruky to však jen tak nedokázala vzít. Byl to velký miniaturní nápis, který se blýskal jako křišťál. Byl vytesaný tak pečlivě do pravých a úhledných úhlů, že by se o ně dokázala i poranit. S ulzenými oči nedokázala rozeznat zda se jedná o skutečný křišťál. Co ale s údivem zpozorovala, byl nápis "Šťastný Nový rok Lydie!", který tam byl vyrytý.
"Děkuju," hlesla směrem ke Stilesovi a naprázdno polkla. Ten ji neodpověděl a jen se na ni mile usmíval. I ona jemu úsměv oplatila. A potom se začala cítit trošku trapně, že tu oni dva takhle stojí, skoro na prahu dveří.
"Jakto, že jsi tu, Stilesi? Myslela jsem si, že i ty ses na mě vykašlal," prohodila posléze. Nejprve to vypadalo, jako by ji neodpověděl a jak na ní nevěřícně civěl, ale potom mírně, ale jistě, promluvil: "Nikdy jsem se na tebe nevykašlal."
Lydia na sobě nenechala znát vykolejení, takové to mírné zadostiučinení, radost.
"Dáš si víno?" podotkla potom s úsměvem a výrazem, který naznačoval, že se o tom už nemusí bavit....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama