Zombie 9 kapitola

26. října 2014 v 20:59 | tessi |  zombie I
název: zombie
autor: tessi
úvodka: tew
páry: klaus+ caroline
obsah:Zemi napadl nebezpečný virus. Z lídí se stávají zombi. Carolin nedávno ztratila parťáka a tak hledá posilu ve městech, vesnicích všude kde se dá. Jednou při zkoumání města narazí na muže v nesnázích. Po té co ho zachrání dozví se o takzvané bezpečné zoně. Dostanou se tam včas? Přežijou?

Pristupnost: Vsichni

" Ne, ne, ne ! Nejsem nakažená"křikla jsem po nĕm. Smutnĕ se na mĕ podíval. Přistoupil blíž. Sedl si na zem a začal zkoumat ránu. Alarica znám už od školy, stejnĕ jako matta. Tyhle dva my pomáhaly v tĕžkých chvílích, zvlášť po smrti otce. Mĕla jsem jen 13 let.
Najít svého otce v kaluži krve v hale, neni nic hezkýho. Policije tehdy případ ukočila vĕtou"Byla to sebevražda". Následovala jsem otcovy stopy a chtĕla se stát policistou. Mĕská policie mĕ začala cvičit, hned pár mĕsíců po ukončení případu. V patnácti letech jsem začala řešit krádeže, o rok pozdĕji i vraždy. Jednoho dne přišli muži v černém. I přes alarikův vzdor, mĕ odvezly do mexika. Ta společnost ze mĕ udĕlala vojáka. Dokážu přežít v jakýkoli podmínkách, skvĕle se maskovat a samozřejmě najít a zneškodnit nepřítele. Po zkočení jednoročního výcviku, mĕ vrátily zpĕt do rodného mĕstečka. Nebyl to svĕt pro mĕ. Alaric se o mĕ staral do osumnácti.Matt začal mít o mĕ starost. Nevĕřil tomu jaká jsem . Na čas odešel z mého života. Ric byl jako můj otec. Bohužel nemohla jsem být u nĕj moc dlouho. Opĕt přijeli ti muži. Za alaricem jsem se vrátil, kvůli té nemoci. Povzdechl.
" Nemáš moc času" dal ruku z nohy prič. Byl doopravdy smutný. Pod jeho ruky neumřel žádný nemocný pacient. Byl to uznávaný lékař.
" Kolik ?".
" sedum až deset dní. Potom začnou halucinace.Hned.."
" Já vim" přikývla jsem. " Mluvil si o bezpečnĕ zónĕ".
" Víš v.."
" Máme problém" vbĕhla do místnosti další osoba. Teď muž.
" Co se dĕje" ihned stál na nohou.
" Nĕjaký muži se zbranĕmi a auty hledají dívku. Carolin". Podíval se smĕrem ke mĕ.
" Radši bych snĕdla tisíce švábů než s nima odjela nebo dokonce teď utekla. Jenže pak zabijou vás" zklonila jsem hlavu" Znáš mĕ půl minuty, ale kde máte zbranĕ" usmála jsem se. O pár chvilek mĕ vedl do sklepa. Vzala jsem si dva granáty, jeden revolver a jednu pušku. Nesmĕly chybĕt ani náboje.
" Na " hodila jsem po nĕm pušku. " Zastřel jich co nejvíc ze střechy.
" Jsou čtyři ".
" Jsou čtyři cvičení zabijáci" odfrkla jsem. Nabila jsem revolver. Kráčela jsem ke dveřím. Otevřela je a sebejistĕ šla k nim.
" Zdravim Sebastiane" kývla jsem na pozdrav
" Též tĕ zravíme carolin". Jeden udĕlal dva kroky vlevo. Hned jsem jednoho chytla. Vzala revolver a přimáčkla mu ho k hlavĕ.
" Proč se vracícet pro mĕ po dvou letech"? Kladla jsem otázku. " Odpovězte nebo ho zabiju" pomalu jsem šla dozadu.
" Tohle bych nedĕlala" pokroutila prstem rose. Otevřela dveře od auta. Vzala zbraň mířila na chlapíka, který mĕl přes oblyčej pytel.
" Co je to" .
" Uvidìš" sundala mu pytel z hlavy. Zatajil se my dech
" Klaus" vydechla jsem ohromenĕ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama