Immortal War 2 kapitola

26. října 2014 v 21:27 | tessi |  Immortal War
název: Immortal War
autor: tessi
úvodka: perla
páry: Zarina + ??, Simone+ ??
obsah: Zarina, nejmocnĕjší žijící tvor na zemi. Vĕznĕná po tisíce let v podzemních tunelech . Nikdo neví jestli povĕsti o ní je pravda. Jestli vůbec existuje. Její nadĕje na osvobození každým dnem klesá. Až jednoho dne zarinu osvobodí. Mladá simone ať chce nebo nechce musí být s ní. Jak zarina zararaguje na 21 století? Bude jí pronásledovat minulost? Co bude se simone?

Přístupnost: Všichni


2. Neznámá
Probudila jsem se uprostřed noci. Všude vládlo ticho. Hvĕzdy zářily na nebi společnĕ s mĕsícem. Přes okno na nĕ byl nádherný výhled. Otočila jsem hlavou smĕrem k lampiče, abych rozsvítila. V tu chvíly jsem si všimla postavy u okna. Zamračila jsem se. Nemám ráda nečekanou náštĕvu. Postava se ani nehla. Ví o tom co jsem? Překvapenĕ jsem zamrkala. Než jsem stačila zakročit, zmizela.
" Musíš si zvikat zarino, tohle je jedna dvacáté století " odfrkla jsem. Položila hlavu na mĕkoučký polštář a vrátila se zpĕt do své doby. Za matkou a otcem. Milující rodiče, který nechaly svoji dceru trpĕt za svoje chyby! Ani nemĕly snahu bojovat o její život. Brečelo a přitom řvalo moje podvĕdomí. Nechám to radši plavat...nechci přemýšlet pozdĕ večer, nad zbytečnými vĕcmi. Probudil mĕ křik simone. Simone?! Nesmí umřít...nebo radši nic. Sebĕhla jsem schody. Simone stála v předsíni ve společnosti dvou mužů. Byli v uniformĕ s obušky a pistolemi. Na košili mĕli vyšitý policie.
" Nĕjaký problém simone" zeptala jsem se zdvořile. Zamĕřila jsem se na jednoho z policistů. Na tváři mu pohrával úsmĕv při pohledu na mĕ. O ne jsem v noční košily! Tohle se vůbec nehodí do společnosti mužů, musím najít nĕjaké šaty. Nejlepší ty moje.
" Dobrý den madam" potdravily na ráz. Simon nervóznĕ naznačila ať taky pozdravím.
" D-d-dobrý den".
" Vaše partnerka zajisté ví o vašich problémech" mluvil jeden ze strážníků. V její obličeji se vystřídaly emoce. Hnĕv, pobavení, smutek a znovu hnĕv.
" Tohle neni moje partnerka Davide. Nová spolubydlící. " nakrčila nos. " Řekla jsem dost jasnĕ, vše ohlednĕ smlouvy. Nemám s ní nic společného. Pokud to chceš řešit dál sejdeme se u soudu" Soud? Co to znamená?.
" jak myslíš" zavrčel"Ještĕ zavolám" rychle vybĕhl ven.
" Omlouvám se za potíže simone. David je trochu zmatený, určitĕ se tahle situace obejde i bez soudu" usmál se na ni.
" Dĕkuju Lee" objala ho.
" Tĕšilo mĕ slečno-"
" Řikejte mi zarino" přijala jsem jeho ruku.
" Tĕšilo mě zarino, jsem lee edwords"kývl hlavou a odešel ven za davidem . Proč mám pocit, že davida od nĕkud znám? Hned jsem obrátila zrak na simone.
" Starý známý. Lee pracuje u policie víc jak dvacet pĕt let. Tohle je jeho syn. Známe se ze základky" Oh aspoň vim co znamená základka. " Od minulého léta se nemáme moc v lásce" povzdychla" chceš nĕco k snídani"? Nadzvedla obočí.
" krev nejlépe čerstvou" pokrčila jsem rameny. Koulila očima.
" Jo jasnĕ, kde asi mám vzít krev" rozhodila rukama.
" Z tepny, žíly potom tĕ uzdravim" navrhla jsem." Musíme si promluvit o tom co teď bude, jinak naše budoucnost neni růžová".
" Dobře, koukám že se začínáš chovat jako normální ženská" podala mi hrnek s." Káva"protočila očima.
" Večer tu nikdo byl" zakoktala když položila hrnek na linku.
" kdo"
" žena".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama